Dostali jsme krásný email. Musím se o něj s Vámi podělit (příjmení jsem vymazala, protože nemám svolení k publikování):

 

Dobrý den,

 

dlouho jsem zvažovala, zda tento email poslat či ne. Nemám moc ráda "řitní alpinismus" a velmi nerada se ho účastním. Říkám si ale, že předmětem tohoto emailu je jedna skupina, ne celá budova, tak by to za tento druh sportu nemuselo být považováno. .. :o)

 

V listopadu jsme měli to štěstí a uplným zázrakem a velikou náhodou jsme se dostali k Vám na zápis do skupiny. Zuzanka již pár týdnů do jesliček chodila a jelikož jsem tenkrát neměla tušení jaké to má standardně být, nepovažovala jsem její přestup za uplně žádoucí. Cena jesliček byla ale oproti skupince u vás dvojnásobná, takže bylo víceméně rozhodnuto, že Zuzanka přejde k Vám. Dodnes mě mrazí, při pomyšlení, jaké štěstí jsme vlastně měli. Už první návštěva s Vámi pro mě byl veliký šok. Ochota a empatie je evidetně u vás samosřejmostí a bylo mi jasné, že to tak bude i u ostatních zaměstnanců. Velice Vám tímto děkuji. Je opravdu pěkné přijít s dítetem někam, kde pro něj mají pochopení.

 

Chtěla bych ale předně pochválit tety ze třídy Broučků. Jelikož mám možnost srovnávat, ačkoliv to nemám uplně ráda, mohu upřímně říci, že jejich přístup k práci je nadstandardní. Nikdy jsem neviděla ani jednu z nich jinak než s úsměvem na tváři, jsou ochotné a vstřícné a z celého prostoru skupiny čiší láska a pohoda. Vůbec se Zuzance nedivíme, že chce do skupiny i ve dnech, kdy ji tam nedáváme. Což ji zatím nejsem ochotná splnit :o). Většinou mají naprostý přehled o tom, co má Zuzanka ten den na sobě, jakou lahev s pitím si přinesla a jak obědvala.. Ve skupince s odhaduji asi šestnácti dětmi mi to přijde obdivuhodné.. Nemluvě o tom, že se velmi zřídka stává, že by byla něčím zamazaná nebo ji něco chybělo.. Na všech třech tetách je vidět, že je práce baví a dělají ji rády, což mi přijde obdivuhodné. Sama pracuji v oboru, kde je třeba empatie a humánní přístup a přiznávám, že někdy se mi v práci zdá pozitivní nálada skoro nemožná. Nemluvě o tom, že mám sama děti dvě a bohatě mi to zatím :o) stačí, natož zvládnout takhle dobře šestnáct Zuzanek a to jsem vypozorovala, že Zuzanka je z těch hodnějších dětí.. 

Navíc se o této skupince pozitivně mluví i v okolí Proseku, což mne velmi zaskočilo. Naše tety znají z vyprávění i maminky, které mají děti jinde ..

Zuzanka je naše první dítě a v těhotenství jsme o ni dvakrát málem přišly, takže ji máme za naprostý poklad a štěstí, které člověka může potkat. I když jsem hodně dlouho bojovala s pocitem, že ji nemůže být nikde lépe než se mnou doma, kde se ji mohu plně věnovat a že ji nikdo nemůže dát takovou péči, jako já, začínám mít pocit, že i skupina Broučci tuto moji fukci zastane a je o ni velmi dobře postaráno. Často možná i lépe :o)

 

Děkuji Vám za to a přeji všem hodně úspěchů v práci i osobním životě.

Za celou rodinu Z.....

Lucie Z..........